Otázky a odpovědi

Sršeň asijská

Popis druhu
Sršeň asijskou Vespa velutina si lze lehce splést se sršní obecnou Vespa
crabro. Asijská sršeň je o něco menší, hlava, a část zadečku jsou černé,
s úzkým žlutým páskem na začátku zadečku a výrazným žlutooranžovým
páskem na konci zadečku. Nohy má černé se žlutými konci. Hlava je
zepředu žlutooranžová a při pohledu shora černá.
Hruď sršně obecné je pokrytá červenavými skvrnami. Zadeček je žlutý
s černými pruhy. Nohy má hnědé. Hlava je zepředu žlutá a při pohledu shora
oranžovohnědá.

Popis druhu.

Sršeň asijskou Vespa velutina si lze lehce splést se sršní obecnou Vespa crabro. Asijská sršeň je o něco menší, hlava, a část zadečku jsou černé, s úzkým žlutým páskem na začátku zadečku a výrazným žlutooranžovým páskem na konci zadečku. Nohy má černé se žlutými konci. Hlava je zepředu žlutooranžová a při pohledu shora černá. Hruď sršně obecné je pokrytá červenavými skvrnami. Zadeček je žlutý s černými pruhy. Nohy má hnědé. Hlava je zepředu žlutá a při pohledu shora oranžovohnědá.

více zde: 1022-INFOLETAK-VESPA-WEB-CZ.pdf (594508)

Léčení varroázy 2014

Vyšla nová vyhlaška jak postupovat.

Ú S T Ř E D N Í V E T E R I N Á R N Í S P R Á V A
S T Á T N Í V E T E R I N Á R N Í S P R Á V Y
Slezská 7/100, 120 56 Praha 2 Tel.: +420 227 010 142 Fax: +420 227 010 191
elektronická adresa podatelny: epodatelna@svscr.cz ID datové schránky: d2vairv
Bankovní spojení: ČNB 4221011/0710
IČ: 00018562
Naše č. j.: SVS/2014/021026-G
Vyřizuje: MVDr. Pavel Texl
Telefon: 227010200
V Praze dne 19.03.2014
Nařízení Státní veterinární správy
Vážení zástupci chovatelských sdružení,
v příloze Vám zasílám Nařízení Státní veterinární správy č.j.: SVS/2014/020204-G, kterým se nařizují mimořádná veterinární opatření k tlumení a zamezení šíření varroázy včel v České republice. Toto Nařízení bylo vyvěšeno na úředních deskách Ministerstva zemědělství a všech krajských úřadů České republiky a současně je k dispozici na internetových stránkách Státní veterinární správy v části „Důležité zprávy“ pod odkazem „včely – užitečné informace“, „Varroáza včel“.
S pozdravem
Doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D.
ústřední ředitel Státní veterinární správy
podepsáno elektronicky
v zastoupení
Český svaz včelařů, o.s.
Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, o.s.
Asociace profesionálních včelařů
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.
 
str. 1/x
Č. j.: SVS/2014/020204-G
Nařízení Státní veterinární správy
Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy jako místně a věcně příslušný správní orgán podle ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanoveními § 54 odst. 2 písm. a) a § 131 a násl. vyhl. č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, nařizuje k tlumení a zamezení šíření varroázy včel tato
mimořádná veterinární opatření:
Čl. 1
Předjarní preventivní ošetření
(1) Všem chovatelům včel, u jejichž včelstev byl zjištěn výsledek vyšetření zimní měli více než tři samičky roztoče Varroa destructor v průměru na jedno včelstvo (dále jen „pozitivní včelstva“), se nařizuje zajistit preventivní ošetření všech pozitivních včelstev způsobem stanoveným v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2014, zveřejněné na internetových stránkách Státní veterinární správy a ve Věstníku Ministerstva zemědělství ČR pod č. j.: 71808/2013-MZE-17212 ze dne 19. 11. 2013 (dále jen „MKZ“) pod kódem: ExM 310 Varroáza – O (předjarní preventivní ošetření).
(2) Všem chovatelům včel, kterým se ukládá předjarní preventivní ošetření podle odstavce 1, se zakazuje přemísťování včelstev až do doby provedení tohoto ošetření.
Čl. 2
Letní preventivní ošetření
Všem chovatelům včel, kteří provedou letní preventivní ošetření včelstev způsobem, stanoveným v MKZ pod kódem: ExM 320 Varroáza – O (letní preventivní ošetření), se nařizuje provést toto ošetření nejpozději do deseti dnů po posledním odběru medu.
Čl. 3
Podzimní preventivní ošetření
Všem chovatelům včel se nařizuje
a) do 30. 9. 2014 při preventivním ošetření všech včelstev způsobem stanoveným v MKZ pod kódem: ExM340 Varroáza – O (podzimní preventivní ošetření) vložit na dna všech svých úlů vyjímatelné a čistitelné podložky tak, aby pokryly celou
str. 2/x
plochu dna úlu. Podložky musí být po každém provedeném preventivním ošetření důkladně ometeny, očištěny a vráceny zpět na dna úlů,
b) do 15. února 2015 odebrat směsný vzorek veškeré zimní měli (dále jen „vzorek“) tak, že vzorek musí být odebrán nejdříve 30 dnů po vložení ometených a čistých podložek na dna úlů po posledním provedeném preventivním ošetření. Odebranou měl se zakazuje přesívat přes síta s otvory menšími než 4 mm,
c) do 15. února 2015 předat vzorek k vyšetření:
1. státnímu veterinárnímu ústavu,
2. pracovišti místně příslušné krajské veterinární správy Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy,
3. laboratoři, které vydala Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy povolení k provádění laboratorní činnosti. V tomto případě je chovatel včel povinen předem informovat krajskou veterinární správu Státní veterinární správy nebo Městskou veterinární správu v Praze Státní veterinární správy.
Čl. 4
Sankce
Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z těchto mimořádných veterinárních opatření může správní orgán podle ustanovení § 71 nebo § 72 veterinárního zákona uložit pokutu až do výše:
a) 50 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu.
Čl. 5
Společná a závěrečná ustanovení
(1) Nařízenými mimořádnými veterinárními opatřeními nejsou dotčeny další povinnosti chovatelů včel podle MKZ.
(2) Toto nařízení Státní veterinární správy nabývá podle ustanovení § 76 odst. 3 písm. b) veterinárního zákona platnosti a účinnosti dnem jeho vyhlášení; za den jeho vyhlášení se považuje den jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva zemědělství. Vyvěšuje se na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž území se týká, a zveřejňuje se na internetových stránkách Státní veterinární správy.
V Praze dne 19.03.2014
Doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D.
ústřední ředitel
podepsáno elektronicky
v zastoupení
str. 3/x
Obdrží: Ministerstvo zemědělství ČR
všechny krajské úřady ČR

originál je zde:www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2014/mvo-varroaza-2014.pdf

Musím hlásit umístění včelstev na obecním úřadě?

Ne nemusím.

Upozorňujeme včelaře 

Včelař, který prodává „přímo“, nemusí být schválen ani registrován?

Včelař, který prodává „přímo“, nemusí být schválen ani registrován

 

 
15.11.2011
Od prvního ledna 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona č. 308/2011 Sb., která zavádí určité nové povinnosti pro podnikatele, kteří „zacházejí“ s medem. Pro ty včelaře, kteří prodávají med přímo, tj. konečnému spotřebiteli, se nic nemění. O co tedy jde?
Pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů, vzniká od 1. 1. 2012 nová povinnost, a to povinnost schválení a registrace svého podniku. Je to stejné jako u ostatních výrobců potravin živočišného původu a schválení a registrace se provede u místně příslušné krajské veterinární správy.
Tato povinnost se tedy vztahuje pouze na ty chovatele, kteří zacházejí s živočišnými produkty (medem) jako podnikatelé, dle §22 veterinárního zákona a zároveň zpracovávají med od různých dodavatelů. Zacházením s živočišnými produkty se míní získávání, vyrábění, zpracovávaní, ošetřování, balení, skladování, přeprava a uvádění do oběhu. Pokud jde pouze o registraci, tak ta jek povinná pro ty provozovatele, kteří zpracovávají med pouze z vlastních včelstev.
Tato registrace však není žádnou novinkou, povinnost registrace je ustanovena v článku 6, nařízení EP a R (ES) č. 852/2004, které vešlo v platnost již v roce 2004, přičemž bylo stanoveno přechodné období, a toto nařízení se používá od 1. 1. 2006. (Není přitom rozhodující počet včelstev, která chovatel vlastní).
Přímý prodej medu (produktu prvovýroby) konečnému spotřebiteli (dle § 27a, odst. 1, písm. d)) není zacházením s živočišnými produkty dle § 22 veterinárního zákona. Tudíž včelař, který prodává „přímo“, tj. konečnému spotřebiteli, nemusí být krajskou veterinární správou schválen ani registrován. Je však při svém prodeji omezen územně (pouze v kraji, bydliště chovatele či stanoviště včel) a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně).

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS   ČR

zdroj: www.svscr.cz/index.php?art=5225

Kteří škúdci napadají včely?

Poplach v úle?

 

 
07.09.2011
Kdo jsou nepřátelé včel kromě roztočů způsobujících varroázu, mikroorganismů majících na svědomí mor včelího plodu nebo těch, co způsobují nosemózu? Pravda, tito pouhým okem prakticky neviditelní škůdci působí problémy a ztráty největší, ale je dobré počítat i s těmi „urostlejšími“ nepřáteli.

Těch větších škůdců je méně a i méně škodí, patří mezi ně například malý úlový brouk (Aethenia tumida), jehož larvy vyžírají plástve, a také zavíječ malý a zavíječ voskový. Z hmyzu mohou být včelám nebezpečné sršně, i když jen sporadicky, které občas včelu uloví při sběru nektaru a okamžitě ji pozřou. Někdy zalétnou i do úlu, tam však nemají šanci. Dělnice se na ni okamžitě vrhnou, obklopí ji svými tělíčky, tím ji „přehřejí“ a usmrtí. Do úlu občas zamíří, zřejmě za vůní medu, i lišajové, například smrtihlav, jak například uvádí v posledním časopise Včelařství jeden chovatel. Ani ti však nemají šanci, včely je ubodají většinou již na česně. Silné včelstvo si v úle poradí i s vniknuvším hlodavcem, kterého posléze v koutě zalepí propolisem a tím jej prakticky mumifikují. Na obranu proti hlodavcům se doporučuje zejména na zimu snížit vletový otvor (česno) na asi 6 mm, aby myši, myšice, či rejsci nemohli dovnitř.

Chuť na včelku dostanou občas i datlovití ptáci, například žluna zelená, kteří zejména na konci zimy na úl ťukají, včelstvo budí a vylétlé včelky lapají. Na zimu je dobré česna chránit síťovinou. Nu a z větších škůdců lze jmenovat snad jen medvěda, se kterým se u nás asi moc nepotkáme a …člověka.

Je tedy na místě, aby včelař počítal i s většími škůdníky, prohlížel úly a mrtvá těla vniknuvších okamžitě odstraňoval. Mohou se totiž stát druhotným nebezpečím, například by mohly být jejich prostřednictvím do úlu zavlečeny spóry plísní, popřípadě zárodky některých houbových onemocnění.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

zdroj: https://www.svscr.cz/index.php?art=5135

Jak budeme posílat měl na vyšetření?

Každý včelař naší organizace si ponéchá prázdnou dutinku od toaletního papíru, podle počtu stanovišť. Od výboru obrdží po dvou kusech gumiček a krycích papírů. Zakryje jeden otvor viz foto tubus 2. Nasype mněl a uzavře druhý otvor. Tak to odevzdá důvěrníkům, nebo zrdavotnímu referentovi př. Kučerovi.

 

Toto jsou životní lekce, které nás mohou naučit jedině stromy

Walt Whitman byl americký spisovatel, básník a novinář. Mnozí ho dokonce označují za jednoho z největších amerických básníků.

Tento talentovaný člověk miloval přírodu, okolité prostředí a čerstvý vzduch.

 

Mezi jeho nejznámější díla patří jeho sbírka básní „Listy trávy“ (více informací zde). Už v samotném názvu cítíme, že příroda sehrála v jeho psaní důležitou roli.

Během svého života často pozoroval stromy. Zjistil, že stromy nás toho mohou hodně naučit o životě.

A v dnešním článku si můžete přečíst několik životních lekcí, které nás mohou naučit.

 mocvedomi.cz/toto-jsou-zivotni-lekce-ktere-nas-mohou-naucit-jedine-stromy/?fbclid=IwAR1yphzBkmjRFzwE2SR-kLB1v9DShrpwfXyzOc8ZAJShD7SDwDca-Zt6ELQ

Pár stránek z tisku co se píše o včelách a medu.

  skeny najdete v albu    vcelar.rajce.idnes.cz/Historie/